|
|
Důvěra v média: analýza determinantů vnímané důvěryhodnosti médií
Smetanová, Kateřina ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Důvěra v média: analýza determinantů vnímané důvěryhodnosti médií" se zabývá problematikou důvěry v média u populace ve věku 20-30 let. Tato věková skupina je definována na základě vývojové psychologie jako mladá nebo časná dospělost. Diplomová práce si klade otázku, jak příslušníci vybrané cílové skupiny důvěřují daným médiím a čím je tato vnímaná důvěryhodnost podmíněna. Práce je rozdělena na teoretickou a analytickou část. Teoretická část se ve svém úvodu zabývá ústředním tématem této diplomové práce, kterým je důvěra v média. Zde je věnován prostor také mezioborovým vazbám (trust studies), přístupům k výzkumu důvěry v média, charakteristice a výsledkům výzkumu důvěry v České republice. Dále se zabývá vymezením pojmu důvěra, jejími funkcemi ve společnosti a jejím pojetí v různých oborech jako je sociologie, politologie, psychologie a antropologie. Závěrem teoretická část nabízí potřebné ukotvení tématu z hlediska mediální teorie pomocí definice funkce a účinků médií na společnost a duálního systému vysílání. Analytická část nejprve popisuje metodologii výzkumu, dále se věnuje interpretaci výsledků dotazníkového šetření a ověření formulovaných hypotéz. Konkrétně bylo realizováno internetové dotazování (web survey), ve kterém byly dotazníky distribuovány...
|
|
|
Vliv sociálních médií na poruchy příjmu potravy u současné mládeže
SLUNEČKOVÁ, Martina
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaký mohou mít sociální média vliv na vznik poruch příjmu potravy u současné mládeže. Práce je teoreticko-praktická. Teoretická část se zabývá skupinou, na kterou je práce zaměřena, a to konkrétně mladými dospělými. Dále je součástí teoretického pojetí vymezení pojmů jako jsou sociální média, poruchy příjmu potravy a v poslední řadě také jejich možný vzájemný vztah, neboli vliv sociálních médií na tyto poruchy. V praktické části je popsán výzkum, který probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů. Cílem praktické části bylo popsat vliv sociálních médií na vznik a vývoj poruch příjmů potravy u žen ve věku od 20 do 25 let.
|
|
| |
|
|
Užívání návykových látek v prostředí nočního života
Žák, David ; Petruželka, Benjamin (vedoucí práce) ; Barták, Miroslav (oponent)
Východiska: Prostředí noční zábavy je spojeno s vyšší prevalencí užívání návykových látek ve srovnání s obecnou populací. Toto užívání je typicky rekreační. Vzorce užívání, frekvence i motivace bývají různorodé. Nejčastějšími návštěvníky prostředí noční zábavy jsou mladí dospělí, kteří se nachází v turbulentní fázi života. Tato životní fáze se však s postupem času mění a s tím se proměňují i vzorce užívání a hodnota, kterou uživatelé návykovým látkám přiřazují. Cíl: Primárním cílem práce je pomocí kvalitativních výzkumných metod popsat vzorce užívání návykových látek v prostředí noční zábavy a zjistit, zda se v tomto kontextu objevují nové trendy. Sekundárním cílem je popsání vztahu mladé dospělosti a užívání návykových látek. Metody: Práce využívá kvalitativních výzkumných metod. Výzkumný soubor byl vybrán pomocí záměrného výběru a samovýběru. Výzkumný soubor byl složen z osmi respondentů s věkovým průměrem 28,4 let. Data byla fixována pomocí audiozáznamu a následně přepsána a analyzována pomocí tematické analýzy. Výsledky: Rekreační uživatelé ve výzkumném souboru užívají návykové látky s menší frekvencí, než je popsáno v obdobné odborné literatuře. Byly popsány fenomény normalizace a aging out. Respondenti uvedli, že jsou se svým užíváním spokojeni a neprojevovali touhu vzorce užívání měnit. Ty...
|
|
| |
|
|
Psychologické souvislosti pandemie Covid-19: pohled mladších dospělých
SÝKOROVÁ, Barbora
Bakalářská práce si klade za cíl popsat a analyzovat pohled mladších dospělých na situaci kolem pandemie Covid-19 a zjistit, jak se s náhlou změnou životního stylu vyrovnávají. Teoretická část se bude zabývat charakteristikou mladší dospělosti a životního stylu těchto jedinců. Dále bude pozornost věnována stresu a náročným životním situacím, dopadu těchto skutečností na jedince a strategiím, které lze na jejich zvládnutí využít. Empirická část se bude věnovat kvalitativní analýze výpovědí jednotlivých respondentů. V práci budou mapovány reálné zkušenosti s dopadem pandemie na život jedinců tak, jak byly shromážděny ve screeningovém šetření JUPSYCOR.
|
|
|
Rozvod rodičů očima mladého dospělého
STEHLÍKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce zkoumá pohled mladých dospělých jedinců, jakým způsobem reflektují zkušenost rozvodu svých rodičů. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se zaměřuje na teoretické poznatky v oblasti rodiny, samotného rozvodu, porozvodového uspořádání a charakteristiku období mladé dospělosti. Nastiňuje dynamickou křivku rozvodu spolu s jeho fenomény a následně popisuje období mladé dospělosti přinášející náhled na významné aspekty tohoto období. V praktické části najdeme popis a analýzu reflexe zkušenosti rozvodu rodičů, kterou poskytlo šest respondentů nacházející se právě v období mladé dospělosti. Ti do práce vnesli subjektivní zkušenost s rozvodem rodičů, jeho vývojem, pohledem na něj a vnímanými následky na jejich současný život. Data byla sbírána pomocí hloubkových polostrukturovaných rozhovorů a následně analyzována za použití otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo šest mladých dospělých jedinců, kteří si prošli v dětství rozvodem rodičů a byli schopni o něm hovořit na základě vzpomínek, osobních prožitků a zkušeností. Ve výsledcích práce jsou popsány jednotlivé kazuistiky poskytující příběh jednotlivých respondentů a dále kategorie s podkategoriemi umožňující přehled vyvstávajících témat z rozhovorů. Závěrem práce bylo shrnutí a poselství získaných poznatků z výsledků výzkumného šetření. Ukázalo se, že stěžejním faktorem, jak mladí dospělí vnímají rozvod rodičů, je změna, jakou rozvod způsobil v rodinném prostředí z hlediska jejího dosavadního fungování. Respondenti považují rozvod rodičů jako psychicky náročnou situaci pro dítě, které se najednou ocitá ve zcela nové a zásadním způsobem měnícím se rodinném prostředí. Sami pak reflektují, že by tuto zkušenost nechtěli zažít ve své budoucí rodině.
|
|
|
Vztah pohybové aktivity a kvality života u mladých dospělých
Plochá, Johana ; Mudrák, Jiří (vedoucí práce) ; Dostálová, Radka (oponent)
Název: Vztah pohybové aktivity a kvality života u mladých dospělých Cíle: Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit souvislost pohybové aktivity s kvalitou života u mladých dospělých ve věku od 20 do 35 let. Dílčím cílem bylo zjistit, jaký životní styl žijí mladí dospělí v současné době a jak hodnotí své zdraví a kvalitu života. Metody: Metodologicky práce vychází z kvantitativní dotazníkové studie. Data byla získána prostřednictvím online dotazníku, který byl vystaven na sociální síti Facebook. Dotazník zahrnoval dvě škály pohybové aktivity (International Physical Activity Questionnaire a Leisure Time Exercise Questionnaire) a škálu kvality života (WHOQOL-BREF). Průzkumu se účastnilo 379 mladých dospělých ve věkové kategorii od 20 do 35 let. Data z dotazníku byla vyhodnocena prostřednictvím softweru SPSS - Statisctical Package for Social Science. Vztah mezi pohybovou aktivitou a kvalitou života byl zjišťován pomocí korelační a regresní analýzy. Výsledky: Výsledky vycházející z korelační analýzy ukazují vztah mezi intenzivní volnočasovou pohybovou aktivitou a třemi dimenzemi kvality života - psychickým a fyzickým zdravím a kvalitou prostředí. Regresní analýza potvrzovala signifikantní vztah mezi intenzivní volnočasovou pohybovou aktivitou a všemi zjišťovanými dimenzemi kvality života....
|
|
|
Partnerské vztahy u osob se schizofrenním onemocněním
Říhová, Anna ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá partnerskými vztahy u osob se schizofrenním onemocněním (F20). Cílem této studie bylo zjistit, jaký význam přisuzují ženy a muži se schizofrenií v období mladé dospělosti partnerským vztahům, jaké mají zkušenosti, ideály a očekávání. Teoretická část práce je rozdělena na tři části. V první části je popsáno onemocnění schizofrenie, jeho specifika, etiologie, epidemiologie, symptomatologie, deficit v oblasti sociální i kognitivní a současné způsoby léčby zaměřené na psychosociální intervenci. V druhé části je prezentováno téma partnerských vztahů u zdravých osob, aby navázala třetí část, tedy samotné téma partnerských vztahů u osob se schizofrenním onemocněním. V empirické části se vychází z kvalitativní metodologie. Byly zrealizovány polostrukturované rozhovory s 11 respondenty mapující problematiku partnerských vztahů a sexuality. Zjištěné výsledky jsou podrobně popsány a diskutovány s dostupnou odbornou literaturou. V závěru práce jsou doporučeny další výzkumy a intervence v oblasti sociálních vztahů u osob se schizofrenií.
|
|
|
Očekávání mladých mužů a žen v partnerském vztahu s důrazem na uspokojování emočních potřeb
Červená, Denisa ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Cílem diplomové práce je poskytnout generačně autentický pohled na problematiku partnerských vztahů mladých mužů a žen, se zaměřením na zmapování jejich očekávání a na uspokojování emočních potřeb. Teoretická část charakterizuje období mladé dospělosti, které je specifické právě budováním partnerského vztahu. V další části se práce zaměřuje na fenomén lásky, problematiku volby partnera a na konkrétní očekávání a emoční potřeby mužů a žen. Poslední kapitola se věnuje také oblasti sexuality, která je přirozenou součástí partnerských vztahů. Jednotlivé tematické oblasti jsou vždy doplněny o pedagogické hledisko, neboť výchova má na utváření partnerských vztahů významný vliv. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření u 60 respondentů na téma očekávání mladých mužů a žen v partnerském vztahu. Hlavním cílem bylo zjistit, s jakými očekáváními mladí muži a ženy do vztahu vstupují. Za klíčové zjištění lze považovat, že muži a ženy mají ve vztahu odlišná očekávání, avšak v očekávání vzájemné lásky a porozumění se shodují.
|
host ::
RSS.